Podkova

Lutka Petr

1:V sFádře hlavu mám, proč, teď svěřím vám,
pCodkova, prý pro štěstí, spDmadla a, to neštěstí,
já pFod ní prD#ávě stFál.
2:Hlava bolavá, trochu děravá,
v sádře celá zalitá, neholená, nemytá,
je zlá a taky nezdárná.
R:JCak železo udeřilo, tDmak v ní něco přeskočilo,
žCe se zcela vykouřilo jmDméno dívky mé,
Cať ji trápím sebevíce, mDmlčí jako zpovědnice,
vzpFomenout si nCe a ne a nFe.
3:Se srdcem raněným, mozkem zazděným
střídám města ulice a každé pěkné mladice
se ptám, zda jsem její elegán.
R:"Mohl byste jím snad býti, musíme to promysliti,
to byste však nesměl míti hlavu sádrovou,
můj chlapec má hnědé vlasy, černé oči plné krásy,
a vy jenom kouli gypsovou."
4:Teďka, když to vím, závěr učiním:
na podkovu, šťastnou věc, věří jenom pitomec
jak jFá, jak byl jCá, jak jFá,B jak jCá.F 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:47:58.492+00:00
Výsledky hledání: